15.9.2011
(ado) - Minulý víkend tým LCC Radotín odehrál Evropský pohár mistryň ve Švýcarsku, organizovaný firmou Prague Sports a my vám přinášíme čerstvé informace nejen z tohoto pěkného turnaje, od asistentky kapitánky mistrovského týmu, Hany Kneřové.
Hanka hraje většinou s číslem 4 na prsou, je jí 27 let a je učitelka tělocviku a španělštiny na střední škole. Má ráda karamel, dobré knížky, běhání a dlouhé letní prázdniny. Naopak nemá ráda čekání na vlak, třídní schůzky a když jí její pes Berit mizí nenávratně v dáli za zajícem.
Jak je váš tým LCC Radotín spokojený s výsledkem na Evropském poháru mistryň, kde jste oproti loňskému vítěznému úspěchu skončily na druhém místě?
Myslím, že celkově můžeme být spokojené s druhým místem, protože
jsme letos nebyly ve Švýcarsku v té úplně nejsilnější sestavě.
Holky hrály výborně a hlavně na našich juniorkách Chicks je vidět
obrovský kus práce, který udělaly v přípravě na MS U19. A i když
jsme asi v koutku duše doufaly ve vítězství, tak jsme musely uznat,
že holky z Anglie byly prostě lepší. Pro nás to je ale jen důvod,
proč na sobě dál makat. Víme, co bychom měly zlepšit a příští rok
se zase o pohár popereme.
Jak vypadá vaše příprava na nadcházející minifield a indoor ligu?
Příprava LCC není nijak výjměčná oproti ostatním rokům. Dvakrát
týdně tréninky na hřišti, k tomu občas teorie nad pivečkem. Časem
nejspíš přibudou i běhací tréninky a občas v zimě sauna...
V minulých letech jsi zkoušela být součástí národního týmu, hrála jsi ME v roce 2003 a 2004. Pokusíš se dostat do reprezentace na nadcházející ME 2012 v Amsterdamu?
Popravdě chvíli jsem měla trochu dilema. Je těžké se motivovat do
další přípravy, když víš, že naposledy to o kousek nevyšlo... Na
druhou stranu jsou to nejspíš dva poslední roky, kdy se o
reprezentaci můžu pokusit. Sama vím, že jsem na tom teď herně líp
než v té poslední sezóně, kdy jsem měla několikaleté tréninkové
manko z doby studia v Olomouci, ale holky se taky zlepšily, takže
nezbývá než do toho jít naplno a zkusit to.
Jaká je Tvoje oblíbená činnost během tréninku? Ať už jako
hráč, či trenér.
Jako trenér jsem nejradši, když to holkám jde a já můžu jen
spokojeně koukat - to je asi nejoblíbenější činnost každého
trenéra...
Jako hráče mě nejvíc teší, že trénink řídí někdo jiný než já. Můžu
se tak soustředit jen na tu danou činnost a po všech odučených
hodinách a odvedených trénincích je to výborný relax.