Čeští rozhodčí na letošních ME. Cenné zkušenosti a odfouknutá píšťalka

Kromě národních týmů se během léta na velkých turnajích představili nebo ještě představí také čeští rozhodčí. V první části se podíváme na zástupce, kteří byli na evropských šampionátech. Petr Chmelař pískal na ME juniorů v Polsku, Lucie Růžková byla jednou ze čtyř českých arbitrů na mistrovství Evropy žen v Portugalsku.

Pro Chmelaře byl turnaj ve Vratislavi vůbec první na této úrovni a příliš netušil, co ho čeká. „Prostě jsem jen studoval pravidla a manuál pro rozhodčí. Ani moc možností k pískání fieldu jsem na jaře neměl, takže jsem spíš v rámci Národní boxlakrosové ligy pracoval na vystupování, formálních věcech a získávání sebevědomí,“ říká Chmelař. Podle něj ale není přechod z boxlakrosu až tak velká změna, i proto, že se i ve fieldu v poslední době prosazuje volnější styl rozhodování v zájmu plynulosti hry a větší komunikace s hráči.

To Růžková už mohla porovnávat, protože před pěti lety rozhodovala na ME v Izraeli. „Tam jsem byla jediná česká rozhodčí, teď v Portugalsku se mnou byli tři zkušení čeští kolegové, kteří mě celou dobu podporovali. Přístup hodnotitelů byl více pozitivní a podporující a měla jsem prostor se s některými bavit velmi otevřeně,“ líčí posun Růžková. Ta musela splnit před šampionátem testy fyzické a ty z pravidel.

Pozitivní pocity
Vyčerpávající po fyzické, ale hlavně psychické stránce byl šampionát pro Chmelaře. „Více než hodinové přípravy na zápas a téměř dvouhodinové zpětné vazby s hodnotiteli, i když velmi přínosné, v angličtině byly dost náročné. Každý den jsem měl jeden zápas na hřišti a jeden jako CBO nebo bench manažer, což je ale mnohdy psychicky náročnější než na hřišti,“ vysvětluje zkušený rozhodčí.

A rozhodně obstál. Vždyť byl například hlavním rozhodčím na zahajovacím utkání mezi Anglií a Nizozemskem. „Ocenění, že na hřišti patřím mezi nejlepší, se myslím projevilo i nominací na finálové utkání mezi Anglií a Irskem do pozice bench manažera,“ těšilo Chmelaře.

Růžková si pochvaluje další profesionální zkušenost. „Bavil mě celý tým rozhodčích, většinu jsem znala a těšila se na ně. Chtěla jsem se zlepšit v pískání. Mnoho zápasů, které jsem rozhodovala, byly vyrovnané a užila jsem si je.“

Zelenina na rohu
Oba také zažili nevšední chvíle. Růžková spíše trochu krušnější v portugalské veřejné prádelně. „Málem jsem nebyla schopná spustit praní. Třikrát jsem přendavala prádlo, zablokovala dvě pračky, než se mi to povedlo,“ směje se s odstupem času Růžková a k dalším zkušenostem z Bragy dodává: „Portugalci byli moc milí a zážitkem pro mě byl i krámek s ovocem a zeleninou, takový bych si přála v Praze na rohu, chodila bych tam každý den.“

Chmelařova příhoda je dokonce přímo ze hřiště. „Když jsem jako bench manažer ukončoval zápas mocným zadutím do píšťalky, ta tlak nevydržela a odletěla snad až na restraining lajnu, takže utkání musel ukončit až blízký rozhodčí na hřišti,“ přibližuje situaci.

Oba se shodují, že by si nyní chtěli více zapískat sixes. Chmelař si žádné velké mety nedává. Užívá si pískání na turnajích po Evropě a chtěl by se vydat i na ten v Hongkongu. Růžková je na tom podobně, navíc by ráda obdržela mezinárodní licenci. „Nejdůležitější je ale pískat s radostí. Chci, aby mě rozhodcování bavilo a přestanu, až se ta radost vytratí,“ doplňuje.

Ve druhé části si příští týden představíme také rozhodčí, kteří letos byli, případně teprve budou na světových šampionátech.

Text: Pavel Urban

Foto: archiv rozhodčích