V anketě Díky, trenére bývá lakros vidět. Uspěje i letos?

Tisíce trenérů už bylo přihlášených do akce, která odměňuje jejich nadšení, práci a radost věnovanou dětem, aby sportovaly. Anketa Díky, trenére odstartovala devátý ročník. Ve třech z těch předchozích zanechal lakros výraznou stopu. Navíc se komunita koučů rozrůstá. Napomáhá tomu také systém školení.

Přihlásit svého oblíbeného trenéra či trenérku do ankety může kdokoliv do konce dubna na webu www.dikytrenere.cz. Krátký dotazník zabere jen chvíli. Každý kouč pak obdrží dopis s poděkováním od těch, kteří ho nominovali. V minulém ročníku se sešlo více než tisíc nominací. Vítězkou se stala Marcela Dokoupilová, trenérka baseballu a sotfballu v oddílu Vlaštovky Sadská.

Lakros se v minulých letech v anketě rozhodně neztratil, i když jeho trenéři bojovali proti kolegům z mnohem populárnějších sportů. V roce 2015 se mezi 30 nejlepších dostal trenér interkrosu Martin Nešpor ze Sokola Spořilov, o rok později se do finálové desítky probojovala Anna Votrubcová, tehdy ještě Dočkalová, ze Zbraslavi. Předloni byla ve finálové osmičce Barbara Bažantová ze Sokola I. Smíchov.

„Byl to příjemný pocit, že mě někdo nominoval a že jsem byl pro autory projektu nějak zajímavý. Bral jsem to ale tak, že když se zviditelní lakros v jakékoliv podobě, pomůže to zvýšit informovanost těch, co se sportem zabývají a trochu i široké veřejnosti,“ vzpomíná Nešpor, který si před zmíněnými devíti lety při účasti v anketě třídil hlavně lakrosové vzpomínky. „Trochu jsem tehdy rekapituloval moje dlouhá léta v lakrosu. Od roku 1978, kdy jsem začal s českým lakrosem, přes mužský až k interkrosu o deset let později,“ usmívá se dlouholetý trenér.

O své zkušenosti se podělila i Votrubcová. „Výběr mezi nejlepší v projektu Díky, trenére byl určitě zadostiučiněním za dlouholetou péči o malé sportovce, kterým jsem předávala lakrosové a týmové dovednosti. Vyvrcholení projektu ve velkém finále bylo inspirativním setkáním s dalšími trenéry z jiných odvětví,“ říká trenérka, pro kterou to znamenalo chuť a sílu dále pracovat v této oblasti, nejen na klubové, ale i reprezentační úrovni.

Pro Bažantovou přišlo předloňské finále v ne úplně vhodný čas. „Upřímně jsem vůbec netušila, co se tam po mně bude chtít. Nakonec nás na prezentaci lakrosu bylo málo, protože většina našeho týmu odjela na turnaj do Německa, což nám po fanouškovské stránce hodně chybělo. Bylo nás nejmíň, byli jsme nejmladší a nejmenší, ale dali jsme to hrdinně! Pro mě to bylo zase něco nového, dobrá zkušenost, jak prezentovat lakros a hlavně nápad poděkovat trenérům za jejich nadšení je určitě bezvadný. Už to, že si už potřetí někdo všiml lakrosového trenéra mezi všemi těmi sporty a několika ročníky akce mi přijde neuvěřitelné a věřím, že to o něčem svědčí,“ líčí zkušená trenérka.

Obě bývalé reprezentantky chápou, jak je klíčový vztah trenéra a dítěte. „Nejdůležitější pro tuto práci je podle mě trpělivost a láska. Pochopení, že každé dítě je jiné, své, a podle toho bychom k němu měli přistupovat individuálně. Pokud budeme my trenéři předávat nadšení ze sportu, výsledky přijdou samy,“ zmiňuje Votrubcová a Bažantová ji doplňuje: „Trenér musí děti nadchnout svým příkladem a umět si ze sebe taky udělat legraci.“

Nešpor si uvědomuje, že práce s dětmi přináší spoustu překvapivých momentů. „Trenér nemůže být jenom autorita a ani demokrat. Snažím se, abych vychovával děti schopné být týmovým hráčem, ale také aby poznaly okamžik, kdy je nejlepší jít do koncovky. Asi nejdůležitější je nejen pravidelný dril, ale hledat i nové způsoby, všestranný rozvoj a nebát se přiznat vlastní chybu,“ vyjmenovává Nešpor.

Situace s trenéry lakrosu v Česku se zlepšuje a obě uvedené ženy si uvědomují, že cesta je i přes pravidelná školení a udílení licencí. „Od podzimu by se měl rozběhnout další tříletý cyklus školení. Začínáme mít zájem o trénování z celého Česka, tak vše potřebujeme dobře nastartovat,“ ví Bažantová.

„Byli bychom rádi, aby na střídačce především dětských zápasů měli všichni přítomní trenéři licenci. Nejde jen o papír, ale aby se opravdu zajímali nejen o lakros, ale i všeobecný sportovní rozvoj, základy sportovního tréninku, komunikaci s dětmi a v neposlední řadě první pomoc,“ dodává Votrubcová. Je možné, že se letos v anketě Díky, trenére někdo z lakrosu opět objeví ve finále.

Text: Pavel Urban
Foto: archiv, Díky, trenére